1. Ideální práce je práce v místě bydliště - max. 10min chůze a dobře placená.
2. Pokud není dobře placená, nevadí, obětuji x tisíc měsíčně, i když jsem samoživitelka nebo mám doma alkoholika, co mi nedá ani korunu, jen abych nemusela dojíždět denně 20 minut autobusem
(podotýkám, že se tu nebavíme o vzdálenosti Praha - Plzeň autem, ale o vzdálenosti do 20km busem, který jezdí každou chvíli od kuropění do noci)
Pokud mi stát neumožní pracovat v místě bydliště za slušný plat, nebudu raději pracovat vůbec, i kdyby se mi nabízelo cokoli v okolí, protože na to já se můžu vykváknout - trávit 40min denně v autobuse (pokud nezametám a netahám bedny, stejně tuto vzdálenost musím absolvovat každou chvíli do města na pracák
)
A hle, máme tu další příčinu nezaměstnanosti.
Všechno to chápu - chápu i nechuť k dojíždění (byť tak malému), ale ať tedy média i lidé nemávají hystericky rukama a s patetickými gesty nevykřikují, jak je strašná doba, kdy nelze sehnat práci, a jak je to strašné.
Statistiky spočítají nezaměstnané - ale kdo z nich tu práci opravdu chce a potřebuje, popř. když ji chce a potřebuje, co je ochoten pro to udělat?