Přidat odpověď

Lúthien - před 15 lety jsem hledala práci na 150km daleko tak, že jsem prostě obvolala, co se dalo do vzdálenosti 25km od budoucího domova (aby se tam případně dalo jet i busem).

Nevím, jak to chodí dnes. Jsem 6. rok doma s dětmi, předtím jsem celou dobu pracovala ve stejné škole (myslím v místě současného bydliště).

Těžko říct, jak to chodí u úředníků nebo manažerů v dnešní době.
Ale dodnes se lze osobně či telefonicky "vnucovat" ve zdravotnictví, ve školství a sociální oblasti. Stejně tak to jde i v rámci uměleckých směrů (i když tam se s lidmi daleko snadněji vymetá) - televize, divadlo, muzika...

Nejsem izolovaná, nežiju v zemljance a nebavím se jen s dětmi a zvířaty.

To, že má někdo představu, že je mu blbý někam volat, ještě neznamená, že to nefunguje - jen to dotyčného prostě nenapadlo.
V televizi ukazují, že je třeba kroužkovat inzeráty nebo mít známosti. Pokud nic z toho nevyjde, je třeba složit ruce do klína a chodit si pro podporu

Chci zůstat ještě cca 2 roky na plný úvazek doma.
Kvůli staršímu dítěti se už nikdy na plný úvazek do práce stejně vrátit nemohu, ale nevadí mi to - jen bych zas ráda pracovala.
Už 3. rok (mladšímu dítěti bylo pár měsíců) mě uhání z jedné nedaleké školy, ať nastoupím. Neměla bych problém nastoupit v jedné vzdálenější. V Praze se po mně pořád ptají, jestli mě to na vsi ještě baví
Mám v hlavě nějaké sociálně pedagogické projekty, které bych chtěla zkusit realizovat a dalo by se to z 80% zvládnout z domova a vím, na koho se obrátit.
Viděla jsem na vlastní oči i nabídky práce v oblasti sociální a zdravotní - což je přesně obor 3 dam z úvodního příspěvku...