Liško - ten poznaný důvod nenávisti Ti v dobrém závidím. Dnes už se tím nezabývám, ale byly doby, kdy se mi kouřilo z uší, jak jsem přemýšlela PROČ.
Babě mohlo být něco kolem 60, rozvedená, po leukémii (šťastně překonané), na pajdě sedící snad od jejího založení.
Kromě učebnice na osudnou zkoušku (kterou notabene nepsala sama), nikdy nic pořádně nepublikovala...
Ale proč by ze mě měla mít nějaký mindrák?
Spolužáky jsme skoro neměly - byl to babinec.
Nebo jsem jí někoho připomínala?
Něco jsem někdy řekla v hodině?
Já si opravdu nedokážu představit impuls, který spustí něco, co vede v horším případě ke zničení života jednoho člověka.
Já jsem jí nakonec v podstatě vděčná, jelikož jsem díky ní opravdu poznala víc, než by mi mohla dát pajda a své povolání, které mám ráda, jsem dělat mohla, jenže ta hořkost zůstává...