Přidat odpověď

Ve svém srovnání současného světa se světem před sto lety pak poukázal též na to, že současná civilizace skrze obrovitý průmysl intelektuální reflexe v podobě univerzit, think tanků a médií většinově souhlasí, že lidstvo stojí na počátku nové revoluce. „Ta dle očekávání má změnit svět důkladněji než konec ancien régime, což by marxisté pojmenovali jako konec feudalismu, na konci 18. století. Jenže i nejodvážnější myslitelé dokáží nové sociální skutečnosti, které chtějí definovat, přinejlepším popisovat pouze s pomocí předpony ‚post‘. Tedy jako postdemokracie, postkomunismus, postindustriální společnost, postmoderna. Žijeme tedy ve společnosti, která je jen ‚čímsi po něčem‘, co jsme ještě jakžtakž už alespoň definovat dokázali. Jenže kromě toho, že to přítomné jaksi vyvěrá z minulosti, ale už to není to samé - je to post. Nevíme přesně, co naše přítomnost značí a kam dál směřuje,“ poukazuje politolog.


Civilizace permanentního děsu, ve které roste maximálně poptávka po antidepresivech
Na závěr pak varuje s tím, že i na začátku roku 1914 se lidem zdálo, že západnímu světu nehrozí žádná katastrofa. „A přece už o pár měsíců později přišla. Přišla v podobě zdánlivě naprosto nepochopitelného selhání rozumu. Právě toho rozumu, který měl svět už měnit jenom k lepšímu. V roce 2014 žijeme s vědomím, že už vůbec ani netušíme, kam nás výtvory lidského rozumu zavedou. Žijeme v jakési postdobě. Nevíme, zda bude svět lepší nebo horší, zda vůbec ještě nějaký za pár desetiletí bude. Žijeme v civilizaci permanentního děsu, v níž ze všeho nejrychleji roste poptávka po antidepresivech,“ uzavřel svůj komentář politolog Jiří Pehe pro ParlamentníListy.cz.


http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Jiri-Pehe-o-konci-civilizace-novem-roce-1914-a-katastrofickych-vizich-valky-Budeme-zit-v-neustalem-strachu-328775