Přidat odpověď
V řadě případů máš asi pravdu, někdy je člověk nezaměstnaný proto, že si práci moc vybírá. Znám vysokoškoláka, který přišel kolem 50 díky krizi o místo a dělá práci, na kterou nepotřebuje ani maturitu. Aby uživil rodinu, musel jít "pod úroveň, dětem je dnes asi 15 a 13, manželka pracuje, ale její plat by pro čtyřčlennou rodinu nestačil a ze zdravotních důvodů by jinou práci našla těžko. Jenže je v pořádku, když se takhle promarní kvalifikace?
Docela by mě zajímalo, jestli u zaměstnavatelů "boduje" víc ten, kdo vezme v těžkých dobách i práci "pod úroveň" (rozuměno pod svou kvalifikaci) nebo ten, kdo je raději nezaměstnaný.
Předchozí