Přidat odpověď

"S tím hlášením v bytě prarodičů to byla běžná praxe ještě za totáče, kdy nájem po smrti těch prarodičů přecházel na toho, kdo v tom bytě bydlel s nimi, tehdy se to tak dělalo běžně a nic nečestného na tom nevidím - tehdy se byt dal získat jen velmi těžko, byť nešlo o VLASTNICTVÍ, ale jen o PRÁVO NÁJMU."

tak já měla i za komoušů pocit, že když se partneři kteří spolu žijí rozvedou (nebo nevezmou, myslím, že ta moje známá s erozvedla, jmenovali se všichni 3 stejně) a jeden z nich se účelově nahlásí k matce jsou podvodníci a vyčůránci. no, blbá no. já docela často narážím s tím, když pojmenuju věci pravými jmény.

kdyby šlo o byty ne obecní, ale u soukromých majitelů, tahle diskuse by vypadala úplně jinak, to ti garantuju (dneska už to nemá smysl, mluvím o době, kdy bylo regulované nájemné)
ale u obecního to nikomu žíly netrhá, kdo podvede "stát" je hrdina