Přidat odpověď

tak děti vedu k tomu, aby půjčily, rozdělily se (v míře - ne krmit celé sídliště), a aby se nebály poprosit si o půjčení věci (taky samozřejmě ne všeho)

osobně půjčuji a i si půjčuji - například od souseda jsem měla půjčenou 4 měsíce videokameru, abych mohla točit prostřední na závodech, nebo když se nám rozbilo auto v den odjezdu na turnja, tak nám kamarádka půjčila svoje..

občas si půjčím od sousedky něco na vaření a zase vrátím, stejně tak ona..

jedna sousedka si ode mně dokonce půjčila tyčový mixér, páč její se jí rozbil..

od rodičů si půjčiji například velký hrnec, či velkou mísu na šťávu, protože doma takovou nevlastním a ani vlastnit nechce..

od taťky si pučuji nářadí, mám velkou výbavu a když to člověk potřebuje 1x za život, přijde mi zbytečné to kupovat, když si to můžeme půjčit..

teď jsem třeba půjčila kamarádce deku, stan a člun do chorvatska...
půjčila jsem oblečení po dětech, kočárek.. atd.. atd..

určitě by mě napadla ještě spousta věcí, půjčování je součástí našeho života, nevidím na tom nic špatného