Přidat odpověď

Kudlo, už jsem to psala, bydlím ve městě cca 400 000 obyvatel, žádná vesnice. Ale jo, možná máme štěstí na lidi, vídáme se s těma co to mají stejně.
Nevím jak to děláme, nikdo si nedělá čárky co komu kolikrát půjčil, ani kdo co jak "vrátil". Prostě potřebuješ, dostaneš, příště potřebuju něco já.
Jak jsem psala, krom úplně osobních věcí typu spodní prádlo, kartáček na zuby, atd. půjčím všechno, žíly mi to netrhá, jsou to věci, nejsem sběratel a nemám nic značkovaný jako "moje". Jasně že nikdo nenutí děti aby půjčily svoje plyšáky se kterým spí, ale myslím že vidí jak to funguje, čili samy na věcech nějak nelpí a podělí se...