Přidat odpověď

Tak já bych použila místo bohužel bohudík.Člověk je tak mnohem více svobodnější,moc se mi nechce věřit tomu celému,jak to idylicky líčí Mandelinka,ale co už.

Jinak se sousedy to máme podobně zase jako ty-když se potkáme,pozdravíme se a jdeme každý svoji cestou.Bydlíme tedy každý ve svém rd,není to panelák,ale jak se říká,sousedy a rodiče si nevybereš,oni jsou hodně jiní než my,tak jim to nebereme a oni nám taky ne,hlavně že tu žijem v klidu a míru,žádné naschvály,apod.Když je třeba řešit provozní věci,spolupracujem.

K tomu stěhování: tahání těžkých břemen,pokud na to člověk není zvyklý, je hodně ošajstlich,jenom jednou ti něco křupne v zádech a můžeš mít do smrti vymalováno,to opravdu dnes není vůbec žádná sranda,ale kdybychom o něco podobného byli požádáni
příbuznými,tak bychom jim to také takhle slušně vysvětlili,proč toto a takhle teda ne.Navíc nikdo z naší nejbližší rodiny či vzdálenější není žádná socka,aby si pár stovek za toto taky nemohli zaplatit.