No pro mě hodně znamená i to, že přežiju čtvrt roku příšerných nevolností, půl roku se tahám s břichem, snáším všechno to vyčerpání, funím jak bernardýn, pořád cítím žaludek až v krku, mám hemeroidy, bolí mě záda a kyčle a všechny ty další libůstky, pak ještě zvládnout porod a to všechno kvůli tomu mrněti, o kterým vím, že mě následně dlouhé měsíce nenechá dojít se ani vyčůrat, natož se vyspat
. Nějaký geny po téhle anabázi jsou, co se mě týče, na vedlejší koleji.