Přidat odpověď

Myslím si, že jsem se měla ráda vždy, přesto mi chyběla jistota v sebe, nechala jsem si spoustu věcí líbit, neuměla jsem se ozvat natož prosadit, prožívala jsem hodně nepříjemný stavy už jako dítě a pak i v dospělosti. Povedlo se mi na tom poslední dva roky hodně zapracovat.
Nejvíc nás ovlivnilo dětství, přístup rodičů, výchova k poslušnosti, je to daný určitě i povahou, ale přístup nejbližších v dětství to hodně umocňuje, někdy stačí jedna blbá věta a trauma (mnohdy na celý život) je na světě. Ale nic nemusí být definitivní, dá se toho spousta změnit, zatím si myslím, že změnit se dá všechno, když se člověk rozhodne a jde za tím.