Přidat odpověď

ronniev - no nevím. Jako dítě ještě za socíku jsem měla nastoupit do speciální třídy pro matematicky nadané děti. Naštěstí jsem v autobuse blila a musela bych dojíždět, tak jsem mohla zůstat v normální základce. Pak jsem některé děti z té třídy potkala na gymplu a byly jiné, velmi ctižádostivé, příliš soutěživé. A někde za nimi stáli jejich super ambiciozní rodiče, co si mysleli, že zplodili malé génie. Perfekcionalismus mi nepřijde jako dobrá strategie pro šťastný život a tohle příliš brzké sortování dětí k perfekcionalismu tlačí.