Přidat odpověď

Mandelinko,
já ty lidi, které Zefýr myslí, taky znám
A v porovnání s nimi mi přijde o to směšnější, že mně bylo rodinou, hlavě babičkou, podsouváno nějaké výjimečné nadání a utvrzováno v tom, že mi příroda přirozeně odebrala jinde. Ale zase máma vždycky dokázala shodit všechno, co jsem se naučila sama, ať to byly ty plesové róby nebo třeba tanec. Ale je fakt, že i v tom jsem dosáhla jen průměru, ale musela jsem to vydolovat ze země, protože já jsem přece byla nadaná na učení a myšlení, ale naprosto levá na pohyb a rukodělné činnosti.
Nakonec jsem asi trochu lehčí nadprůměr, ale je to sníženo dost velkou leností a nectižádostivostí a co je celkem tak nějak objektivně smutné je to, že jsem se nenašla v ničem, co by nějak prospívalo celku a ještě mi to přinášelo radost. Svůj dosavadní život taky beru jako hodně promarněný a lepší to jen tak nebude.