Přidat odpověď

No, musim rict, ze to je teda situace...
Mas to v sobe teda velmi dobre nastavené a myslim, ze ti patří za to obdiv. Rozumem jsi to zvládla, ted jde jen o to, jak to zpracovat emočně a pak následně podávat dal.
Myslim, ze ja bych byla asi nejdvic smutná z toho, ze predtim, nez ti to takhle oznámily, nepredchazela nejaka otevřena diskuse s kolegyni, kde by ti ona jako prvni lidsky a kolegialne vysvětlila, proc to tak bude.
Takze bych si tu situaci asi rozdělila na dve fáze. To, ze to do budoucna pro projekt samotný bude takhle asi lepsi je jedna věc a to bych si srovnala i rozumem. Ale zklamaní z postoje kolegyně bych si asi nevymlouvala, protoze na nej mas právo a jestli jsi popsala vsechno realisticky, tak takhle se to nedělá a ona mela s tebou jednat jinak. A ty mas ted právo byt smutná a dat to i ostatním najevo...ne pomlouvat ji a rict ty, jak se cítís. Zase hrát si moc na silného a nad veci pak muze vest k tomu, ze druzí nebudou vubec brát ohledy a budou mit pocit ze clovek unese vsechno jakýmkoliv zpusobem !