Přidat odpověď

Trávím s nimi čas ráda.....to jen na okraj, až se zvedne vlna typu "já si s dětmi vždy nejlíp odpočinu, celý den si s nimi hraju a to je pro mě největší odpočinek".

Jenomže já mám po dvou týdnech:

2 kila navíc z toho neustálýho olizování jejich zmrzliny, aby se neroztekla
krk vykroucenej jak surikata...z toho koukání se kde jsou a jak daleko vlezly do vody
tlak o deset výš z těch nervů, která vlna je spláchne dřív
cukání v oku z hlídání bezpečné vzdálenosti od břehu
přechází mě zrak z toho, jak pozoruju dva šnorchly každej na jiný straně pláže
mám obří díru do hlavy z mamí ona mě von mě ona mě bouchla mě, strčil mě,on má víc, ona má lepší......a nespadnou na nás ty hory ? atd. atd.

Navíc mám speciální plážový surikatí syndrom...jakmile někdo zařve mamíííííííí.... případně slyším glo glo glo....odhazuju drahou elektroniku a skáču do vody vytahovat cizí šnorchly i s dětma.

Prostě kdy už to začne bejt dovolená během který si budu číst a relaxovat a děti se mě maximálně zeptají jestli nechci namasírovat nohy....hm to bylo už přes čáru....ale zažily jste někdy opravdový odpočinek s předškolními dětmi ? Přijde to ? Občas jsem naivně tu knihu i otevřela, když vypadaly, že si hrajou, ale přečetla jsem maximálně tři slova. Příště si beru špunty do uší.