Bylo mi 16, když mě napadl nějakej chlap. Bydleli jsme na samotě a nejezdil tam autobus, chodilo se 5km domů pěšky (chodili jsme tak od 5. třídy sami). Vyskočil ze křoví od pasu dolů nahej, skočil na mě. Jenže já mám 3 bráchy
nedopadl dobře a odvážela ho policie
jeden z bráchů mě naučil tři základní typy odražení útoku (praktikovala jsem na něm, zkoušeli jsme to snad půl roku každý den v různých situacích, trval na tom, že mám dělat, že on je útočník, takže rány a bolest byly skutečné) a já je pak jen použila. Od tohoto incidentu se mnou chodíval brácha každý den ze školy. Zážitek z toho mám na celý život a když budeme mít dceru, manžel se postará o to, aby se uměla prát jako chlap (ubránit se)