Přidat odpověď

Valkýro,

tak v takovéhle podobě jsem se s tím nesetkala (i když nepochybuji o tom, že to existuje), ale trošku mi to připomíná lidi, kteří se pyšní tím, že mají kamarády, kteří pro ně jsou ochotni to či ono udělat, jako by ta ochota těch kamarádů zvyšovala jejich vlastní hodnotu nebo co. z

Příklad: Pepík nemá auto, když něco potřebuje, tak řekne kamarádu Karlovi a ten ho odveze. Na tom jako takovém by nebylo nic špatného, ale Pepík začne rozhlašovat "já žádný auto nepotřebuju, vždyť mám přece dobrý kamarády, který mi kdyby něco zataxikaří". Žádný "jsem rád, že Karel je ochoten mě odvézt", ani Karlovi nikdy nenabídne třeba úhradu benzínu (kterou by si Karel jako kamarád s největší pravděpodobností nevzal, kdyby nemusel), ale stejně

Nevím, jestli přesně popisuju, co mi na tom vadí, protože nechci zpochybnit, že by si kamarádi neměli pomáhat, ale tady je to o tom, že "Pepík" má postoj ne "to je super, že mám skvělýho kamaráda Karla, co mi je ochotnej pomoct" ale "já jsem king, protože mám kamarády, co pro mě udělají první poslední".