Přidat odpověď

Mně to taky tak přijde.

Pobírám ten koncept, co nastínila stará Marie, myslím si, že to tak nějak bude, ale nenacházím způsob, jak by se mi takové uvažování slučovalo se slušným člověkem.

Spíš mi to připadá - "důležité je, abych se měl dobře JÁ, a je mi úplně jedno, koho přitom poškodím".

Akorát mi není jasná úvaha za výrokem "jestli budeš po mně chtít vrátit dluh, tak ti ho vrátím, ale je to konec našeho kamarádství". To IMHO není výrok vychc.ného příživníka z povolání (leda by to byl ještě navíc manipulátor jak prase), ale spíš někoho, kdo je zcela upřímně přesvědčen, že má na takové jednání PRÁVO.