Přidat odpověď

na miulé škole (mám primána) jsme s učitelkou mluvila minimálně jednou za měsíc, i častěji, potkávaly jsme se a normálně jsme spolu mluvily, probraly jsme co jde a co ne, někdy jednou větou, někdy na půl hodiny

věděla jsem přesně, co se ve škole děje, co se děje ve třídě, znala jsem děcka, takže jsem dokázala odhadnout, kdy je změna v chování v pořádku a kdy je to problém a musí se řešit

mám taky druháčka, loni se mnou učitelka nebyal ochotná komunikovat, změnili jsme školu, tato učitelka už během prvního týdne byla ochotná se mnou mluvit o potížích syna, takže jsem spokojená. Dnes máme rodičák, ale jiank je každý měsíc možnost konzlutací - ideální stav

u terciána už to moc neřeším, tam už se musí syn snažit halvně sám, přesto když má problém, snažím se ho řešit. JE to jedna dlouhodobá věca tak jsme v kontaktu se školou i tam hodně často

pokud nemá problém s češtinou, tak se s češtinářkou pozdravíme a ona mi ho pochválí a jde se dál, pokud má problém s matikou, tak zajdu za matikářkou a snažíme se SPOLU přijít na způspb pomoci, prootže je to potřeba a je to jediná cesta