Přidat odpověď

Naši byli hodně přísní na školu a výsledky, chtěli, abych byla vždycky mezi těmi nejlepšími a málo chválili, hodně kritizovali, až přímo shazovali. Na druhou stranu mi poměrně snadno procházely takové věci jako příchod domů opakovaně totálně našrot (a to jsou naši abstinenti), tedy tátu to mrzelo, ale šel podle mámy, která to nějak brala jako patřící k dospívání. Z dnešního pohledu jsem tehdy potřebovala přes hubu, protože jednak jsem si zvykla dost chlastat a jednak byla pod vlivem často blízko průšvihu. Je zajímavé, že dcera alkohol nesnáší, v jejím věku už jsem za sebou měla pěkných pár opic a ona zatím přišla jen jednou lehce veselá a vyhodnotila to tak, že nemá ráda, když jí něco ovlivňuje vědomí, i když to bylo příjemné a od té doby nepije vůbec, zatímco její doma přísně vedené kamarádky se ožerou a pak se bojí domů a jsou schopné přespat někde v parku, než by si šly domů pro ty scény.