Přidat odpověď

Dcerka jezdí do školy autobusem. Jednou na ni při vystupování začal mluvit pán, že jí koupí lízátko, dcerka nabrala směr k nejbližšímu obchodu, ani se neotočila, zrychlyla krok. V obchodě ukázala paní pokladní žákovskou s mým tel. číslem, aby mi zavolala...byl to pro ni velmi traumatický zážitek, asi týden jsem ji vozila autem do a ze školy. Vysvětlila jsem jí, že je NEJBÁJEČNĚJŠÍ na světě, protože udělala to NEJLEPŠÍ co mohla. Jsem na ni moc pyšná.
Já jí teď hlavně vysvětluji dvě věci, že nesmí s žádným mužem nikam chodit, ani kdyby jej znala a on jí řekl, že ji zaveze za mamkou, že se něco stalo...a hlavně, kdyby něco, tak odhodit aktovku, začít utíkat k místu, kde jsou lidi a řvát na celé kolo. Ona má strach, že za ty učebnice bude muset zaplatit
Myslím, že ví, co dělat, ale opravdu nikdy nevíš a být vedle ní "neustále" prostě nemůžeme.