Přidat odpověď

Přes to, že jsme všichni otřesení vraždou dalšího dítěte, já ze svého dítěte paranoika dělat nebudu.

Nehodlám ho učit a stresovat, že celý svět je zlý a špatný a že každý cizí člověk mu chce ublížit.
Samozřejmě určitá pravidla ano, ale až tak dramatická ne.

Žiju v tom, že okolí, ve kterém žiju, je klidné a bezpečné, proto tam koneckonců žiju. Kdybych si myslela, že u nás každý cizí člověk, kterého potká, ho může zavraždit, tak bych se odstěhovala někam, kde to tak nebudu cítit.

Začali jsme chodit do školky a než dojdeme tam a zpátky, tak ho (nás) osloví min. 15 "cizích" lidí (Jaký je šikovný velký kluk, jak se mu ve školce líbilo, tak už zas do školky? atd., prostě takové ty dětské řeči). Jsou to lidi z jedné vesnice, všichni se tam znají, nebudu z něj vychovávat dítě, které bude před nimi utíkat a hlasitě křičet, když si dovolí na něj promluvit. Chápu, že anonymní Praha je něco jiného, tam je to asi fakt divné, když někdo na dítě promluví.

Přidávám se k tomu, že největší nebezpečí paradoxně dětem hrozí od nejbližších a těch cizích "úchylů" zas až tolik po ulicích nechodí.