tak mě připadá NORMÁLNÍ, že děti nemohou slupnout, co je napadne. v určitém věku by také zbytek rodiny mohl být bez jídla. proto moje menší děti věděly, co si vzít mohou a co ne (ovo - zele například v libovolném množství tak, aby zbylo sourozenci, jogurt jen jeden denně - půlkilový - napůl, atd.) a když kluci nevěděli, tak se zeptali. i tak se někdy stalo, že snědli něco, co bylo na vaření nebo na jídlo pro všehcny. snažila jsem se je naučít, hlavně že musej myslet na ostatní.
čímž jsme chtěla říct, že žravé děti není radno do lednice pouštět neomezeně, ale po dohodě určit, co se sníst může a co ne...