Je otázka, jestli rodiče nemají na to pero, nebo tím holčičku odbyli, protože je drahé a mají pocit, že k životu ho nutně nepotřebuje. Si myslím, že bych cosi o drahém krámu pronesla klidně i já a to si fakt nemyslím, že bychom nějak strádali. Pouze mám pocit, že Tornádo za 25 zcela postačí... Jinak vychcánka typu "něco jsem zničil, ale rodiče jsou chudí, nemůžeme to nahradit" jsem zažila u syna na prvním stupni. Holčička vyčůraná jak mraky, co zničila, na to neměli, ale jinak nevypadala, že by trpěla nouzí. Mno, v páté třídě konečně propadla (ehm ona měla čtyřky až pětky myslím už od druhé třídy, ale jak se smí propadnout jen jednu, tak si ji pěstovali až do té páté třídy). Takže jakmile bych slyšela toto (rodiče náhradu nekoupí, je to drahé), zbystřím - po osobní zkušenosti. Jo a X krát jsem dávala někomu něco, občas tu někdo i zazvoní, má "obří" důvod, že potřebuje urgentně půjčit, je v nouzi, zítra, pozítří vrátí... Napolsedy tu někdo dokonce mával nutností zaplatit nájem v azylovém domě v městě 50km odtud... Půjčím - co kdyby to byla pravda...(menší částky, tak do 50-100), ale ještě NIDKY mi nikdo nic nepřinesl zpátky, jakkoli zásadně sliboval.