Přidat odpověď

Stalo se mi, že jsem byla v nějakým obchoďáku v tý části s rychlým občerstvením (ix různých kolem). Všimla jsem si nějakýho staršího pána, kterej tam seděl bez ničeho, vypadalo to, že čeká, co zbyde. Nijak nežebral. Tak jsem za ním zašla, že bych mu ráda koupila oběd - nedělám tohle každý den, ale tehdy jsem "věděla", že to mám udělat. Byl poněkud zaskočen, ale nakonec jsem z něj dostala, na co by měl chuť, včetně dezertu a kafe :) Došla jsem mu koupit pořádnej velkej oběd, sedla si k němu a povídala si s ním. Nijak poníženě nevypadal, měl radost z normálního lidskýho zájmu. To jen tak na okraj.