krásně napsané
no, asi nemám tolik úsměvných historek, nicméně jedna se mě stala, ale ne coby matce, nýbrž jako "oběti". Ještě za bezdětna jsem si rozřízla prst, sešito asi 10 stehy, boelst jako bejk, no znáte to.. na pravé ruce to bylo. Jeli jsme s kolegy do terénu a na oběd. Poprosila jsem kolegyni, ejstli by mi nakrájela tyknedlíky s masem... ochotně mi to krájí a u posledního knedlíku pronesla "ježiš, tobě to vlastně nemusim krájet tak na drobno, viď?"
no měla jsem úhledné kousky 1x1cm
já sama nějak zatím nepociťuji, že bych degenerovala, jen pokud jsem u klientů, kde mají malé dítě, tak jsem stále ve střehu.