Přidat odpověď

Mám kamarádku, která je v podobné situaci; tedy až na to, že se sice vejde do oficiálního úvazku s velkou rezervou, ale práce je skutečně trhaná, často mírně neodhadnutelně, občas do nočních hodin.

Aby byla představa, je v podstatě domovnice ve velkém domě s byty (v jednom bydlí), pár kancelářemi (kde dělá úklid) a přednáškovým sálem, taky má na starosti občasná jednání s různými řemeslníky (otevřít jim, pustit je, zhruba přebrat práci, když jde o drobné opravy). Součástí její práce je právě i obsluha toho sálu, v době konání akce musí otevřít apod., pak být k dispozici poblíž, kdyby bylo třeba, na závěr zkontrolovat sál, zamknout; v zimě k tomu občas i šatnaří.

Děti s sebou bere odmala, když jde něco dělat odpoledne, večer za nimi spíš odbíhala; když byly menší, bylo to ještě častější, pomáhaly s drobnostmi, plely dvorek, uklízely nádobí... spíš proto, aby byli pohromadě. Dnes spíš zůstanou doma a dostanou přidělené domácí práce, ale svého času třeba jedna z dcer pravidelně vytírala chodbu a za to dostávala od maminky peníze.

Zaměstnavatel ví, kdyby něco, nejspíš by se tvářil, že nevidí (ostatně dítě by tam těžko došlo k jinému úrazu, než k jakému může přijít i v domácnosti o patro výš).