Přidat odpověď
Mám pocit, že každý si myslí, že kdejaký cizí dítě je rozmazlené, jen to vlastní nikdy.
Svatá pravda, jentak!
Ale já se teda dobrovolně přiznám, že děti rozmazluju. Vždycky si připomenu všelijaké vzpomínky lidí, kteří prožili pohnutý život (koncentrační tábory, vězení, šikanu, atd.). Ti většinou začínají své vyprávění: Prožil jsem krásné dětství, často jsem na něj později vzpomínal ...
Takže, u mně je to spíš taková příprava na postapokalyptický svět. Jsem prepper.
Předchozí