Violo,
ale tady přece vůbec nešlo o mého syna, nýbrž o to, že pokládám blbnutí ve školní jídelně za normální PRO DĚTI, jistě ne pro všechny, ale obecně to platí, školní jídelna není Hilton a děti nejsou diplomati. Nehledě na to, že takový ožralý diplomat se bude chovat ještě hůř.
Důvod, proč jsem se účastnila vůbec nebyl můj syn, nýbrž mé překvapení nad tím, kolik lidí není schopno pochopit, že desetileté děti jsou pořád ještě v něčem děti a blbnutí u jídla není nic jiného než hra, snaha pobavit kamarády, prostě "blbnutí", přestože to z pohledu dospělého může být prasárna, hulvátství a já nevím co všechno ještě.
My si jako děti hráli s blátem, v loužích, patlali se v ledasčem, váleli se po zemi, chodili domů špinaví jako prasata, ve školní jídelně lili čaj a mlíko do omáček, házeli po sobě knedlíkama... pohledem dospělého jsou to nechutnosti, z pohledu dítěte je to zábava a o to mi šlo, ale jak vidím, brečím na úplně blbém hrobě.