Přidat odpověď

Restaurací s dětským koutkem je v našem městě pár a pokud chci jít s dětmi na oběd nebo večeři vybírám mezi nimi. Když chci jít na večeři s kamarádkou nebo partnerem, vybírám naopak z těch bez dětského koutku a předpokládám, že se mi tam cizí děti nebudou prohánět mezi stoly a nebudou křičet a pod. Protože ani já to ostatním lidem, když jdu s dětmi nedělám, trochu tedy předpokládám, že i oni dokážou vyhodnotit, jak tuto situaci jejich dítě zvládá a dokážou být ohleduplní k ostatním. A v neposlední řadě - proč to ti rodiče dělají těm dětem a sobě? Vždyť to dítě se v takové restauraci bez dětského koutku nudí a tudíž zlobí a nemají z návštěvy takové restaurace nic ani rodiče, když musí zlobící dítě neustále usměrňovat. Než tohle, tak to si raději restauraci s dětmi bez dětského koutku odepřu. Nebo lépe řečeno odepírala jsem si ji +-6 let, teď už se zdá, že dorostly do věku, kdy se umí chovat i restauraci, kde jiné zabavení není a pokud vím, že se návštěva v takové restauraci protáhne beru s sebou omalovánky, razítka nebo plastelínu nebo prostě něco, co vím, že děti zabaví a nebudou rušit okolí. Nějak nevím, co je na tom k nepochopení a k pohoršování.