Přidat odpověď

popravdě jsem čekala úplně jiné téma..
osobně mám problém taky si říct o peníze, ale přiblížím.. peču na zakázku, ale jen jako hobby, nejsem žádná velká cukrářka, ač mě tedy všichni chválí, navíc peču převážně pro kamarády a známé, protože je to pro mě velice osobní záležitost, hlavně dorty.

A mám problém si říct o peníze za práce, většinou si řeknu jen o peníze za suroviny a všichni kromě dvou kolegyň vždy dali mnohem víc, takže spokojené byly obě strany. Postupně se propracovávám k tomu, že si říkám tak, že jsem spokojená já, ale není to cena přehnané.
Těm dvěma kolegyním péct už nehodlám, věděly, že si říkám jen za suroviny a vždy každý dá něco navíc, přesto navíc nedaly. Cena byla směšná 300 kč za krásný vymodelovaný dort. Ale moje blbost, on se člvoěk časem otrká. Ale o peníze za suroviny pocit vinny tedy fakt nikdy nemám.

To co popisuješ ty fakt nechápu, chválíš se, že pracuješ dobře, klienti o ceně ví, přesto jdou za tebou, uhání tě o zaplacení, tedy jsou spokojení, v čem je tedy probléM?

ty taky jdeš do obchodu a nezaplatíš? je to přeci běžné za služb a zboží se platí. Pokud ti to normální nepřijde, přestaň podnikat a nebo si zajdi k psychologovi to probrat, třeba ti poradí jak na ty pocity.