Přidat odpověď

X_X, tak cílem je, aby dítě vědělo, že udělalo něco nežádoucího. Bouchnutí opravdu obvykle nic neřeší. Nejúčinnější se mi jeví jemné, ale tvrdohlavé (od rodiče) nastavení pravidel. Dítě nám vylézalo večer z nové nízké postýlky... Tak jsem ho tam vracela, jakmile se dobatolil ke dveřím místnosti. Nesla jsem ho možná 5-10x, pak dítě pochopilo. Zkoušelo to i další dny, ale nebylo nutné ho odnést více než 1-2x. A ne, nekřičela jsem, nevyhrožovala, neplácala. Řekla bych, že dítě pochopilo, že pravidlem je v postýlce večer zůstat. Naopak přes den je mi jedno, kdy a jestli usne, to nechávám na něm. Ale po osmé (tak do 20:30) je už večerka pro všechny naše děti, včetně nejmladšího. Starší si můžou číst nebo tak, ale v 9 večer se tam už nikdo nepotlouká, pokud nemá závažný důvod (WC apod.).