V červenci jsem se (i tady) radila, jestli vzít velmi náročnou práci a být hodně pryč, nebo jestli ji "obětovat" a zůstat v denním kontaktu s dítětem (a mužem).
Rozhodla jsem se pro rodinu. Litovat asi nebudu, i tak je moje práce slušná, ale občas to zahlodá, ale dítě přece jen nastoupilo do školky a je (dle očekávání) furt nemocný, takže bych se cítila hrozně špatně, že bych byla pryč a dítě doma s horečkama.
Na první dítě jsem si kariéru cíleně nachystala
Za nějaký ten rok mě zřejmě čeká druhé rozhodování - jestli a jak si nachystat kariéru na případnou pauzu na druhé dítě.
Holky mi tu tehdy mj. psaly, že nejlepší nabídky přichází v blbou dobu. Nu, uvidíme, co život přinese. V tuhle chvíli je pro mě rodina důležitější.