Přidat odpověď

Momentálně sem na vážkách.

Jako máma samoživka bez možnosti najít práci bych se po této příležitosti vrhla jak hladovej po rohlíku.
Na druhou stranu, mě samotné je trapné být v té samé kanceláři s nepřizpůsobivejma "..." si doplňte, protože nejsem ani černá, ani mi práce nevadí, jen ji prostě nemám.
Na druhou stranu, teď mám sice "rádobypráci", sice jen brigádu, ale dělám. Jenže ty výdělky jsou tak směšně malé, že bych i jako pracující po této možnosti sáhla ráda. Jenže to mě zase hryže svědomí. Ale proč mě? Proč nehryže svědomí stát, který dává příležitosti? Proč jídelna od září už dvakrát o 2,-Kč ´v tichosti zdražila obědy a já jen platím jako debil?
Pětistovka na obědy už nestačí a já si připadám jak dojná kráva,

Člověk by měl chodit do práce, aby se mu to vyplatilo, ale to dneska těžce jde....