Přidat odpověď

Nepopírám, že dotyčný asi (aspoň nějaký) Rusy zná, na druhou stranu jsem dost skeptickej k tvrzením typu "ti a ti jsou takoví..." Ona se ta "takovost" může přizpůsobovat a měnit, a navíc z člověka může mluvit vlastenecká hrdost, ale slova se pak můžou se skutkama rozcházet.

Za poslední čtvrtstoletí se v Rusku vyměnila vládnoucí garnitura dvakrát, a to vždycky v podmínkách krize.

Putin se dostal k moci během vrcholící hospodářský krize, která způsobila náhlou recesi, a byla spojená s poklesem měny a platební neschopností. Situace byla samozřejmě tehdy v mnoha ohledech jiná, nicméně to byli ti, kdo se obávali o svůj majetek, kdo Jelcinovi položili nůž na krk a vymohli si politickou změnu slibující stabilizaci. Mimochodem, v tý době vrcholily i politický ambice ruský generality, zazlívající Jelcinovi, že nebyl dost důraznej při rozmístění ruských jednotek na Kosovu po skončení války mezi NATO a Srbskem. A nezapomínejme na to, že Jelcin byl zezačátku obklopenej západníkama, jejichž čelným představitelem byl Kozyrjev, člověk naprosto evropsky orientovanej, ale souběžně s tím, jak Jelcin přestával důvěřovat tomu, že si udrží moc čistě demokratickejma prostředkama (v třiadevadesátým poslal na vzdorující parlament tanky, například), orientoval se čím dál víc na nacionalismu, čehož nejviditelnějším vyústěním byla druhá čečenská válka.

První, co Putin po svým nástupu udělal, bylo ukončení čečenský války a urovnání vztahů se Západem. Postupně začal ale taky nabírat kurs k nacionalismu, i když v jiný formě, než Jelcin. Ovšem i Putin umožnil (znovu) zbohatnout střední třídě a jestliže Jelcinova vláda vyplodila podnikatelský oligarchy, Putinova zase oligarchy úřednický, a ani jedni nemohli zůstat bohatý bez obchodních styků se Západem.

Nakonec i Gorbačov zahájil oteplování vztahů se Západem, aby se nakonec oklikou vracel do výchozích pozic - ne k nacionalismu, byl vychováním internacionalista, ale k sovětský výlučnosti (viz jeho diplomatický pokusy zabránit válce v Zálivu), a i on se dostal k moci jako mluvčí těch, kdo usilovali o hospodářskou stabilizaci a rozvoj, podobně jako Jelcin a po něm Putin.

Netvrdím, že přichází nová výměna garnitury, jen jsem chtěl upozornit na to, že "Rusové jsou takoví" může mít omezenou platnost (jaký Rusové, za jakých podmínek, a hlavně: nakolik se jejich zájmy shodujou s Putinovýma - možná můžou zůstat "takovýma" i bez Putina...).