Přidat odpověď

no řeknu ti to takhle: před Vánoci si přála jedna z mých tříd jen tak hodinu klábosit - výjimečně jsem souhlasila, byla poslední hodina. Klábosení bylo o tom, kdo dostane víc dárků a čí dárek bude lepší - musela jsem velmi rázně utnout. Dobře mi z toho ale nebylo, protože přesně se ukázaly hodnoty jednotlivých dětí a potažmo i těch rodin. To, že Vánoce nejsou jen o dárcích, ale mají i jiný rozměr, bylo pro mnohé překvapením.
Na vlastní rodině vidím, jak je ten čas strávený s dětmi důležitý, a žádná kabelka nebo kariéra je nevyváží. Na druhou stranu, nejsem zastáncem sebeobětování se dětem, kdy vše jde stranou na úkor maminky, ale kde je ta hranice?