Přidat odpověď

Ananto - v poslední době - tedy v řádu let, mě děsí nejvíc francouzští psychologové, kteří ruku v ruce s ekonomy doporučují matkám odkládat děti ještě jako kojence - odtamtud se šíří tento trend, který v kombinaci s celosvětovými genderovými výkřiky, z nichž plyne, že by chlapi měli rodit a kojit a ženské zvedat činky a rukovat do armády, a když ne, budou po zásluze potrestáni, jde o další velkou ránu do už tak průserového stavu instituce rodiny.

Přeháním - záměrně. I když...


Myslím - a to se obloukem dostáváme zpět k tématu - že lidi ani tak neděsí, že by homosexuálové vychovávali děti, jako to, že se prostě nic nedělá pro to, aby byla instituce rodiny obnovena, jen se stále vymýšlí, jak zmírnit těžkou patologii ve vztazích i v matrimoniologii.
Nikoho nenapadne kázat něco o tom, že se po první krizi nemají lidé rozcházet, že se rozbité věci ještě někdy dají opravit, ne hned zahodit.
Dnes se mluví o tzv. PRÁVU NA ŠTĚSTÍ, kterým je omluveno vše, včetně největších sviňáren.

Další a další alternativy, jak zajistit dětem funkční rodinu, nejsou od věci, je to v pořádku, ovšem to, že to působí, jako by už se počítalo s definitivním rozpadem tradiční, FUNKČNÍ rodiny a nebylo východiska, vede, dle mého názoru, lidi ke vzdoru a vzpurnosti