Přidat odpověď

řekla bych, že to nutně nemusí být o rozmazlení.. děti jsou různého ražení a nátury, stejně jako rodiče..
to že ti malý teď nebrečí, neznamená že za půl roku nebude.
já mám děti tři a každé je jiné... nejstarší nikdy nebrečel a nevydíral, což ale nutně neznamenalo, že se mu nesýská, nesmělo se mu telefonovat, když byl menší, protože pak by právě plakal, volala jsem vždy jen hlídacímu.
Prostřední ta už je nanervi před mým odjezdem - je jí 7, ale pak bývá v pohodě, té můžu i volat,
Nejmladšímu jsou 4,5 a svorně vždy tvrdí, že nebude s babičkou, nebude doma s tatínkem..
potom ráno třeba chvíli ječí, že chce mamí, ale když ho nechají je pak v pohodě a moc spokojený prakticky s kýmkoliv..

já bych na tvém místě si práci nechala.. a to proto - že home office, můžeš si to přizpůsobit a být k dispozici dětem, když tě potřebují
já chodím rok a něco do práce po MD a RD (chodila jsem i při MD a rD ale max na 3 h denně, spíš tak 1-2 a v odpoledních hodinách, jak mi to vyhovovalo), chodím jen na ráno a byla bych moc ráda, kdybych občas mohla mít homeoffice nebo si pracovní dobu přizpůsobila svým potřebám. Se třema dětima je to občas dost složité.. máme sice hlídací moji mamku v případě nemoci dětí.. ale zase pokud jsou děti OK, tak protože bydlí jinde, není možné ani aby děti vyzvedla.. takže pak je to všechno na mě a na manželovi a někdy zkloubit tři děti - jednoho gymnazistu, jednu prvňačku a jednoho školkáčka, jejich kroužky a zájmy a lékaře a dva rodiče oba pracující jen na ráno.. a to ne od šesti je opravdu oříšek.