Přidat odpověď

Já tedy nevím, na mě je to hrozně plánů - chceme holčičku, chci být těhotná do ledna ... Takto to v životě nefunguje. Může se to zdá být (a asi i je) dost nefér, jsou ženy, které těhotní na první dobrou, přičemž nemají ani pořádné zázemí nebo o dítě nestojí, a pak jsou ženy, které touží po dítěti mnoho let a daly by mu první poslední, a přesto to nevychází.
Jinak mám ale kamarádku, která čekala na první dítě hodně let, nakonec to bez pomoci nešlo, a kdykoliv někdo řekl větu "nemysli na to" tak byla hodně vzteklá a vysvětlovala horem dolem, jak to nefunguje. Za pár let, když měla první dítě hodně hodně maličké, tak otěhotněla zcela spontánně a sama řekla, že na větě "nesmíš na to myslet" něco je.
Ohl tvé otázky - třetí těhotenství bylo téměř hned, zato na první dvě těhotenství jsme si vždy počkali (v řádu měsíců), na první těhotenství jsme čekali necelý rok.
Jinak myslím, že máš výhodu v tom, že víš, že ty dítě mít můžeš a tvůj manžel také.
Jen dotaz: budeš spokojená i s případným chlapečkem, že?