Přidat odpověď

Hm, tak tady bych se asi přiklonila k manželovi (a případné námitky v podobě toho, že by jí nemusel tak kecat do života, bych mu nanesla v soukromí). Pokud jde o to zázemí, tak manžela chápu (a mám pocit, že to nehnutí prstem štve i Tebe), a jako řešení bych viděla, abyste se vy dva s manželem (koneckonců je to vaše domácnost) dohodli, jaký modus vivendi by byl pro vás oba přijatelný, a pak to jako jednotka nanesli sestře.

Prostě bych to celé brala tak, že semknutější jednotka jste vy dva s mužem a dávala bych mu to najevo, ono se mu pak myslím bude líp chroupat i to, že s ním nesouhlasíš stran těch rad do života.

Objektivně a bez ohledu na vztahy bych řekla, že dospělému člověku by se nevyžádané rady cpát neměly, na druhou stranu ale mu není nikdo povinen tolerovat zneužívání vlastní domácnosti. Ideální by bylo, kdyby se sestra osamostatnila natolik, že vás nebude využívat (a vy nebudete cítit potřebu dávat jí rady, protože její případný průšvih = její věc, kterou vy za ni řešit nebudete).