Přidat odpověď

já sama ne..a přijde mi to jako póza, ono odsuzování...marně si vzpomínám, kdy a kde..nejen v hospodě,ale kdekoliv..potkala dítě, které by mě rušilo v tom, co právě dělám....kam mi paměť sahá, nikde...jistě, v letadle občas nějaké dítě brečí..dítě, stejně jako dospělý či geront je součástí naší společnosti a holt musím počítat s tím, že v letadle může být dítě, který holt může brečet..už nevím, přo jaké cestě, za mnou v letadle seděly tři puberťačky - mno, kdyby tam celou cestu řvala půlroční dvojčata, bylo by mi to milejší, než poslouchat ty neskutečný cinty a ustavičný smích