Přidat odpověď

to muselo bejt žůžo, třeba je jako děti nikdo nebral do restaurace. Já jsem pro žití s dětmi. Když je hlad, dojdeme se najíst, když je potřeba někam dojet, využijeme mhd, když se musí něco zařídit, tak jdeme. Tohle jsem dělala odjakživa, ne vždycky to pravda probíhá hladce, ale nějak se přece ta výchova odehrát musí. Přece nebudu čekat na nějaký liminální stádium, při kterém děti pasuju na svéprávné lidi a dovolím jim vstup do skvělého světa dospělých, kde jsou všichni čistí, voňaví a mají vybrané mravy. Otravovat je ale nenechám, předem připomenu, co se od nich očekává atd., když toho nejsou schopní, tak jdeme a zkusíme příště.