Přidat odpověď

Přidám se - Monty, běž už s tím do háje. My to přece všechny dávno víme, že nejvíc nesnášíš ječící děti v restauraci.

Na druhou stranu se odmítám s dítětem stáhnout do sociální izolace.

My teda MHD nejezdíme, párkrát jsem s dítětem jela vlakem, nejdál Praha-Brno a byl vzorný, ale chápu, že i jeho dětské žvatlání mohlo příp. cestující obtěžovat - dlužno podotknout těžko víc, než ty kecy těch bab, které jsem tam byla nucena vyslechnout já - nebýt tam s dítětem a třema taškama, přestěhovala bych se jinam. Ty veselé historky o kolegyních z práce - zvedal se mi žaludek.
Jako - ne každá matka má k dispozici auto a může jezdit s dítětem autem, občas ty mámy s těma dětma holt do té tramvaje, autobusu nebo vlaku musí...

Restaurace detto - s malým chodím od mimina, obvykle je v pohodě, dáváme si menu, takže nějaké hodinové čekání neabsolvujeme, těch max. 10 minut bez jídla je schopný vydržet v pohodě, pak způsobně jí. Ale přesto, tuhle tam chudák strašně plakal, z nějakého důvodu ho bolely záda, nemohli jsme hned odejít, měli jsme objednané jídlo, které ještě nepřinesli, venku lilo a foukal strašný vítr, byli jsme tam i s mužem, takže jsme ho na střídačku chovali a utěšovali, servírce jsme řekli, ať donese jen polívku, tu jsme na střídačku snědli a jídlo si nechali zabalit, já pak šla s malým hned do auta, než táta dojedl a zaplatil. Plakal ještě celou cestu domů v autě, nebyl to žádný rozmar... Jako pustit se tam do mě někdo, že jsem nevychovaná matka a mám nevychované dítě a nemám co lízt do restaurace, tak ho nakopu do prxxxx. Jo, celé to trvalo asi 10 minut, kdy jsme opravdu byli v restauraci se řvoucím dítětem. Jako - ty si myslíš, že ta matka z toho jako má radost? Je to stres jak prase, že ti dítě pláče, ty mu nemůžeš pomoct... NEvím, jestli by se na nás personál díval nějak mile, kdybychom hned při začátku pláče řekli sorry, už to jídlo nedodělávejte, dítě pláče, my musíme odejít??? Nebo jako jsme měli zaplatit něco, co jsme ještě ani nedostali a jít pryč, abychom nerušili ostatní hosty???

Já osobně jsem se nikdy nesetkala s tím, že bych měla pocit, že ta matka je debil, protože její dítě se nevhodně chová. Ano, taky už jsem letěla letadlem, kde chudinka holčička plakala snad 40 minut, ale spíš jsme se na ni dívali se soucitem (na tu maminku), letuška nabízela pomoc atd., pak jí dali snad nějaká sedativa a zbytek letu prospala.