Přidat odpověď

Dala jsem nejstarší holku do Montessorky a dala bych tam všechny, jenže jsme se odstěhovali z dosahu a já to po ročním dojíždění vzdala.

Hlavní motiv byl, že jsem se ještě jako bezdětná dostala k alternativám (nejdříve k projektovému vyučování, později k dalším) díky jednomu kurzu, co vedla paní Nováčková (dneska "Respektovat a být respektován", tehdy "Mozkově kompatibilní vzdělávání"). Bylo mi 23, nebyla jsem poznamenaná ped. fakultou, a tak jsem byla poměrně hodně otevřená těm tehdy novým pohledům na vzdělávání. Od té doby jsem hltala všechny možné informace...no a když jsem pak měla první dceru, bylo rozhodnuto. A na můj popud dala do stejné třídy svého syna i kamarádka, která do té doby o Montessorce nic nevěděla, ale po mé zmínce se začala zajímat.

Takže první důvod byl, že mě nadchl způsob výuky (jsem "pomůcková", sama je jako učitelka využívám v mnohem větší míře než ostatní kolegyně) vzhledem k povaze nejstarší dcery, a pak neznámkování (to mi leze krkem už od dětství, začalo to v době prvních keců o šprtech, takže hodně brzy).

Navíc jsem byla rozhodnutá dát holku do školy o rok dřív a přišlo mi výhodnější, aby šla do kolektivu věkově heterogenního (když jsou tam děti s rozdílem několika let, neřeší nikdo měsíc nebo dva, o který je dítě mladší než ostatní prvňáci....a že tohle děti ve škole řeší a je to pro ně důležité).

Takže shrnuto, podtrženo...já jsem se vůbec nerozhodovala, jestli klasika nebo alternativa...já jsem jen hledala, kde je nejbližší Montessorka nebo Začít spolu...

Holka tam nakonec chodila jen dva roky, ale jsem ráda i za ně. Na běžnou základku přešla v pohodě, znalosti měla stejné jako její noví spolužáci, dalšími třemi ročníky nějak proplula, a protože jí to šlo samo, naučila se nic nedělat. To jí vydrželo doteď.

Jinak názor psycholožky z PPP, kde jsme měli žádat o vyšetření, aby holka mohla do školy dřív, byl: "Proč ji chcete dát do alternativní školy, to je snad jen pro postižené, ne?"...a završila to tím, že "Je to stejně jedno, já vám doporučení nedám, jsem proti předčasným nástupům do školy." (událo se ve školce po screeningovém vyšetření předškoláků, v kterém už v listopadu holka splňovala většinu kritérií potřebných k nástupu do školy)

Ale stejně je to všechno o lidech. Kamarádky dcera prošla také Montessorkou, ale jinou, jinde...a po dvou letech neuměla nic. No a ta naše už šla také do háje, po výměně těch "našich" učitelek .

Přesto pořád tíhnu k alternativám a jsem ráda, že jsou. A do většiny bych svoje děti klidně dala. Mám výhrady pouze k jedné, ale jsou osobní, co se týče odbornosti, tak kvality této alternativy vůbec nezpochybňuju, a být já jiná, tak o ní klidně uvažuju pro své děti stejně, jako jsem uvažovala o těch ostatních.