Přidat odpověď

Šuplíku, já jsem byla jednou na koberci, protože jsem chlapečkovi, který se jmenoval Adam, oslovila "Adame". Přičemž já nejsem včerejší, dětí se vždycky ptám, jak si přejí být oslovovány, tyhle děti měly jmenovky, byly nové, a naštěstí existoval corpus delicti, ona jmenovka, vyvedená na jméno Adam, taky už to byl čtvrťák. Maminka ale byla natolik šokovaná, jak hrubě ho oslovuji, že si to nedovedla představit jinak, než že chlapce nenávidím, a oslovením "Adame" ho šikanuju. Protože lidé, kteří ho mají rádi, mu říkají "Adámku".
Bez legrace. Příjemně mě tenkrát překvapilo, jak asertivně s ní zástupkyně vyběhla a ještě se mi za ni omluvila. Dítě pak během asi dvou měsíců putovalo o školu dál.