Len,
to znám... a přiznám se, že jsem si trochu přála, aby byl syn knihomol jako já - mně prakticky celý dětství stačilo k zabavení dojít si do knihovny a pak si zalézt a číst.
No, moc se to nepovedlo, sice čte, ale víceméně jen odborný knihy o přírodě a evoluci; druhá půlka jeho knihovny jsou jen různý intelektuální komiksy nebo knihy extravagantních ilustrátorů. To je právě ta odvrácená strana svobodného vývoje dítěte. A přiznám, že je to někdy dost velká oběť, zvlášť pro muže, který není zrovna typ na muzea a výstavy. Naštěstí už je syn ve věku, kdy může zůstat na výstavě sám dle libosti a my na něj čekáme venku. Teď o víkendu muž vyloženě trpěl na výstavě Jana Švankmajera, ze které byl syn nadšený.