Přidat odpověď

Dneska jsem se byla podívat na první hodinu výuky ve škole, kam chci, aby dcera chodila. Už samo zjištění, že tam budu muset být v 7:45 mnou značně otřáslo, neb zhruba tou dobou doma vstáváme. Pro jistotu jsem nespala už od 4:45, co kdybych zaspala! NIkdy NIKDY!!! ALE OPRAVDU NIKDY se mi nedařilo vstávat brzy. Tři roky jsem pracovala ve firmě, kde pracovní doba začínala v 7:30. Moje práce byla poměrně specifická, z čehož jsem těžila za celou tu dobu tam byla načas jen párkrát a ve výjimečných případech, jako byla ranní porada, schůzka která se nedala realizovat jindy apod. Jinak jsem chodila tak o půl deváté, to byl čas, který jsem zvládala jen s lehce zaťatými zuby.
takže si říkám, jak přežít nástup dítěte do školy? Budeme muset vstávat v sedm, po půl osmé odcházet z domova! Bude to znamenat rozvézt dvě děti, vypravit děti tři. Propadám depresi... to nedám