vokounku - to považuji za věc sekundární.
Primární je studium - a tam by stačilo zkvalitnit současné vzdělávání, což je především na pedagogických fakultách stále nepřekonatelný problém...
Jinde by stačilo trochu se odklonit od teorie a trochu přemýšlet, a učit to i studenty, nad praktickým životem...
Mám známou, která s oblibou používá pro teoretiky v oblasti školství a pedagogické psychologie či sociologie: "Jak může cokoli radit nebo dělat, když v životě neviděl živý dítě?!"
(doufám, že mě tu někdo nezačne přesvědčovat, že každý z nás určitě někdy živé dítě viděl
)