Přidat odpověď

Já si myslím, že to s těmi aprobacemi je jedna z mála věcí, pokud ne jediná, která je dobře. Učitel, který není v rámci všeobecně vzdělávacích předmětů na ZŠ učit cokoliv, protože např. "neumí dějepis..matiku..." je na houby. To neznamená, že se nemůže specializovat a být něčem o dost lepší než v jiném, ale látku základní školy musíš mít v malíku i s rezervou, musíš být čistě znalostně bezpečně před dětmi, které učíš, a didakticky být natolik pružná, aby sis poradila, i když ti dají něco, co není zrovna tvůj šálek kávy. Od toho jsou předmětové komise atd. aby ti pomohly.
Mně přijde tragické, když třeba učitel na ZŠ neumí pravopis a vymlouvá se na to, že je tělocvikář a dyslektik, češtinářka neví, na jakou světovou stranu se jede z Prahy do Hradce Králové, přírodopisář si myslí, že Tridentský koncil je něco se zubama, matikářka není schopná dát dohromady, ve kterém století vládl Karel IV. a dějepisářka není schopná odvodit vzorec pro síran hořečnatý, což jsou všechno autentické zkušenosti s aprobovanými kolegy. Nejhorší je, že jim samotným to není blbé, že nevědí ani to, co dobře se učící dítě opouštějící devátou třídu.
Učitelé musí být nejdřív vzdělaní a až budou, tak se můžou ještě aprobovat.