Přidat odpověď

Za komousu jsem nesmela studovat, takze jsem se na studium vrhla az po revoluci. Kdyz jsem konecne odmaturovala - bylo mi 28, tak jsem zacala hledat praci v oboru. Jeden zamestnavatel byl velice nadseny, kdyz jsem s nim po telefonu mluvila a skoro se se mnou domluvil. Jen chtel jeste videt maturitni vysvedceni. Kdyz jsem ho privezla, tak ve chvili kdy me uvidel protahl ksicht a oznamil mi, ze jsem moc stara. Ani to vysvedceni uz videt nechtel Bylo mi 28
Praci v onom oboru jsem uz nesehnala, byla jsem par let prodavacka + 2 prace na cerno.
Uplne jsem rezignovala na to ze bych si mohla najit nejakou praci, z donuceni jsem si casem otevrela vlastni firmu a delam ted v ni. Nic lehkeho to neni, ale priznavam - radeji zamestnavam po zkusenostech zensky po 50. Tricetilety utecou na materskou a dvacetilety jsou jednim slovem blby.
Takze ano, u me ma sanci zenska po padesatce. Jsem jedina v oboru, kdo takhle uvazuje.
Obavam se ale, ze kdybych ted musela s podnikanim seknout, tak praci uz nesezenu. Neumim se prodat, pusobim na prvni pohled trochu jako Forest Gamp.
Ale - mam kamaradku v zahranici, ta vystudovala farmacii ve 53 a praci sehnala okamzite. Nevim jak by to bylo u nas, velka optimistka nejsem.
Ale ja jsem byla poprve stara, kdyz mi bylo 28. Stiznost na urade prace nepomohla, jen pokrcili rameny co maji jako delat, ze zamestnava mlady holky, tak do toho stourat nebudou